Česká mincovna Stříbrná mince 200 Kč 2024 Bedřich Smetana proof 13 g

Pamětní stříbrná mince České národní banky s nominální hodnotou 200 Kč je ražena v kvalitě proof ke 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Autorem pamětní stříbrné mince je Jiří Hanuš, DiS. Odborná komise ČNB vybrala její návrh k realizaci "za nápadité vkomponování textu MÁ VLAST do panoramatu Prahy a Hradčan symbolizující národní hrdost a za výstižný portrét Bedřicha Smetany".

Uprostřed lícní strany je znázorněno panoráma Prahy s Hradčany do ktérho je zakomponován dvouřádkový text text MÁ VLAST. Po obvodu mincového pole je umístěn nápis ČESKÁ REPUBLIKA a nominální hodnota mince 200 Kč.

Na rubu mince je vyobrazen portrét Bedřicha Smetany. Po obvodu mincového pole je umístěn nápis Bedřich Smetana a letopočty narození a úmrtí 1824 - 1884.

Bedřich Smetana je právem považován za zakladatele české národní hudby. Narozen jako syn sládka v zámeckém pivovaru v Litomyšli si i přes značný talent svou hudební dráhu musel u otce těžce prosadit. Začal jako klavírista a pedagog ve šlechtických rodinách a od roku 1848 ve vlastním hudebním ústavu v Praze. Renomé získal ve švédském Göteborgu, odkud se po pěti letech v roce 1861 vrátil, aby v Čechách usiloval o profesionalizaci hudebního života. Spoluzakládal spolky, byl zvolen starostou hudebního odboru Umělecké besedy, působil jako kapelník Prozatímního divadla a stál u zrodu Národního divadla. Hudbu tvořil jako výraz nové koncepce umění a uměleckého pokroku.

Od počátku šedesátých let 19. století Smetana vědomě budoval českou národní operu, připomeňme jeho nejproslulejší Prodanou nevěstu nebo slavnostní Libuši. V opeře spatřoval nejdůležitější oblast kulturního vývoje. Uvědomoval si její význam v působení na českou společnost uměleckými prostředky.

Po ohluchnutí ve svých padesáti letech se Smetana plně ponořil do kompoziční práce a zkomponoval svá nejzásadnější díla. Vznikly skladby všech typů a žánrů. Klavírní tvorbu dovršil dvěma řadami Českých tanců. V oboru komorních děl se zrodily oba smyčcové kvartety a unikátní dílo pro housle a klavír Z domoviny. Neustával komponovat ani opery. Největším kompozičním vrcholem se však stal cyklus šesti symfonických básní Má vlast.

Od roku 1876 žil skladatel v ústraní, v rodině své dcery Žofie v myslivně v Jabkenicích, kde jeho zeť působil jako nadlesní. Občasné návštěvy Prahy mu byly vždy vzpruhou a radostí. Navzdory osudu se Smetana nevzdal svého zájmu o koncerty a mezi jeho záliby patřila i návštěva divadel a různých zábavných představení.

Bedřich Smetana prožil dvě manželství, z nichž se mu narodilo šest dcer. Tři z nich, Žofie, Zdeňka a Božena, se dožily dospělosti. Zemřel 12. května roku 1884 v Praze a 15. května byl pochován na Vyšehradě.

Zajímavosti:

Úspěchy oper Bedřicha Smetany a pozice kapelníka Prozatímního divadla však způsobily, že v české hudební společnosti se vyostřily spory mezi dvěma tábory, z nichž jeden vytýkal Smetanovi „wagneriánství“ a ostře jej osočoval, že si vytvořil v Prozatímním divadle monopol na operu. Smetanovi odpůrci, zejména František Pivoda, kritizovali dramaturgii i jeho vlastní dílo, do něhož skladatel údajně nepromítal dostatečné národní cítění. Za Bedřicha Smetanu se postavili mladí kritici, zejména Jan Ludevít Procházka, estetik a hudební teoretik Otakar Hostinský a spisovatel Jan Neruda. I přes hlubokou propast mezi Smetanovými představami, jeho kompozičním směrováním a realitou nepochopení a neskrývaného nepřátelství svých odpůrců se skladatel nevzdal. Smutnou skutečností bylo, že útoky na jeho osobu pokračovaly i v době, kdy v roce 1874 ztratil sluch a nemohl již být kulturně ani pedagogicky činný.

Ačkoliv se Bedřich Smetana za svého života všeobecného uznání a slávy nedočkal, jeho význam pro světovou kulturu si dnes každý uvědomuje. Byl mnohokrát zmiňován i vážen, různě vykládán a každá doba si z něj vzala to, co pro ni bylo nejvýhodnější. Zůstala nám Smetanova hudba, která i po více než 150 letech promlouvá k posluchačům a dodnes přináší radost, povzbuzení a naději. (zdroj: ČNB, Wikipedie)

Mít vlastní minci je IN!